Jóga na Zanzibaru

Po jógování na Bali a Jávěv roce 2020  jsme čekaly dva roky, než v Praze hodíme na záda batoh a vyrazíme kamsi, kde se svět bude zdát normální. Zanzibar je poslední dva roky díky své benevolenci doslova turisticky okupován a Češi jsou aktuálně jeho nejpočetnější fandové.

Hned na první zastávce nás zaskočili plážoví prodejci, kteří se představují českými jmény..„ahoj, jak se máš? Já jsem Lukáš, Mirek, Amos". Přeletěly jsme půl světa, abychom se s místníma dorozumněly rukama, nohama, jen ne česky :). Jsou skvělí svou učenlivostí, na druhou stranu to kazí ten punc dálavy a okamžiku odjinud.

Jelo nás tentokrát jen 8 a protože se všechny známe už z dřívějších výletů, byl to asi nejpohodovější zájezd, který jsem uspořádala.

Ráda bych toto cestou poděkovala Páje Knorové za to, že se neustále courá a kamkoliv vyrazíme, musíme na ní čekat, vyhlížet jí v davu (v černošské komunitě její blond hřívu a 170 cm není zas tak těžké zaměřit:) a za odměnu se pak můžeme  těšit z jejích nádherných fotek,které nám ty společné momenty už navždy budou připomínat :).  Většina z nich tady v galerii je právě z jejího jablíčka a mně je ctí, že se mnou už tolik let cestuje jako parťák, spolunocležník, objevovatel, ochutnávač, vrba, rádce a strážce batohů :)

Páji, děkuji :)